První den s paničkou

21. prosince 2009 v 16:25 | ada.cat |  Pejsek vypráví
Již víte, že pocházím z útulku, dokonce paničce řekli že mě přivedl slovenský rom a chtěl mě do útulku dát, jenže od majitelů pejsky neberou a on mě asi nemohl mít, tak mě v noci uvázal u brány útulku a odešel navždy...
Možná mi tenhle člověk zachránil život, protože mě asi někomu sebral, nebo mě vyhrál v kartách... kdo ví, já už se nějak nepamatuju, panička ale ví, že mi někdo chtěl ublížit, protože mám na čenichu bouli a člověk co mě odvedl do útulku to jistě nebyl, zlý člověk by se štěněte dokázal zbavit jinak.

V hale útulku si mě panička připnula na vodítko a já měla takovou radost, že jsem vyrazila takovou rychlostí ven, že jsem div paničku neprotáhla zavřenými dveřmi. Nastoupily jsme do autobusu a jeli k paničce do práce.
Když mě uviděl pan šéf, šel mi koupit párky a dal mi je všechny, celý balíček.
Já jsem se dovtípila že když panička zavolá Blondi, tak že je to na mě a měla bych přiběhnout, protože panička má v ruce piškotek. Spolu jsme odpracovaly den a jely jsme domů. Byla jsem zvědavá jaký tam budu mít pelíšek, nebo kotec. A tak jsem paničku z nedočkavosti doslova protáhla městem.
Vešly jsme do domu a když panička otevřela dveře uviděla jsem sice maličký,ale čistý byt a v něm pod oknem ležel psí pelíšek. Nejdříve jsem si všechno nedůvěřivě očichala, ale v pelíšku jsem cítila že spával pes... jenže kde je? Nebudu se muset s někým dělit? Panička mě pohladila a vysvětlila mi, že tam spávala Bessinka, ale ta se ztratila. Chvíli jsem se na paničku dívala, jestli je to pravda, jestli Bessinku nevyhodili... ale panička měla smutné oči a mě tiskla k sobě.

Večer jsme šli spolu rvně na procházku a já jsem se poznala s ohařem Donym, ale jemu jsem se zdála moc malá a tak o mě brzy ztratil zájem, nevadí, řekla jsem si, však taky budu jednou velká dáma.
V noci mi však, ale bylo teskno a tak jsem se přemístila z košíku do paniččiny postele a ona mě nechala. Snad mi tu nebude zle, mám tu misku s granulemi a s vodou, mám pelíšek a smím k paničce, jenže panička mi řekla, že zítra odpoledne pojedeme za pánem. Jejda, pán, snad nebude zlý, ale panička mě ujistila že pán má pejsky rád a to mě uklidnilo. Začala jsem se těšit, že třeba zažiju i dobrodružství.

Tak tady mě už fotila panička v chaloupce, to už jsem věděla kde mám domov
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama