Léčivé účinky ovoce, zeleniny a bylin

Kaštany

11. října 2015 v 15:13 | ada.cat
Kaštanová tinktura

200g čerstvě nasbíraných kaštanů jemně nastrouhejte a nasypte do láhve.
Zalijte 0,5l 50% lihem a nechtě měsíc louhovat.
Nezapomeňte láhev dobře uzavřít a občas protřepat.
Po měsíci její obsah přefiltrujeme, nalijeme do tmavé láhve a zase důkladně uzavřeme.
To co nám vzniklo je kaštanová tinktura.


Kaštanový gel
150 mililitrů kaštanové tinktury a rozmarýnovým a levandulovým olejem (dvě polévkové lžíce od každého)
3 sáčky želatiny (agar)
Kaštanovou tinkturu smícháme s rozmarýnovým a levandulovým olejem.
Před tím uvaříme želatinu a necháme jí schladit.
Poté vše důkladně společně rozmixujeme a mast nalijeme do uzavíratelné sklenice.
Mast skladujeme v lednici.

Měsíček lékařský

19. února 2015 v 15:02 | ada.cat


Měsíček lékařský čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Název latinský název: Calendula officinalis L.
Lidové názvy: krušínek, nechtík, kalendule, nepravý šafrán, deštná bylina, pazourky, sluníčko, bradavičné koření, krusíček, pampalík, prstenčitá květina, ruský penicilín, slunovín, slunovrat, umrlčí karafiát, umrlčí květ.


Popis
Měsíček je letnička, dorůstá do výšky 50 - 80 cm. Má vřetenovitý kořen, hranatou, větvící se lodyhu s přisedlými listy, které mají celokrajnou čepel. Květenství se skládá ze zeleného kalichu, obvodových jazýčkovitých květů temně oranžové nebo žluté barvy a z vnitřních rourkovitých květů. Obvodové květy jsou uspořádány do dvou nebo tří kruhů. Jsou-li květy měsíčku ráno po sedmé hodině zavřené, bude ten den pravděpodobně pršet. Lodyha a listy jsou šťavnaté a na omak lepkavé. Plodem je srpovitě zkroucená nažka.

Výskyt
Měsíček vyhledává propustné hlinitopísčité půdy bohaté na živiny. Svědčí mu slunné místo nebo polostín. U nás se s ním setkáme převážně na zahrádkách, občas zplaňuje a roste na rumištích a polích.

Obsažené látky
Karotenoidy, silice, triterpenové saponiny, flavonoidové glykosidy, hořčina calenden, kyselina salicylová, vitamín C, pryskyřice, sliz, flavonoidy a seskviterpen calendin.

Sběr a sušení
Sbíráme tmavě oranžové květy buď celé s kalichem nebo jenom obvodové jazýčky od poloviny června do konce srpna, někdy i počátkem září, podle počasí.
Květy sbíráme nejlépe těsně před polednem za slunečného počasí.
Sušíme je přirozeným teplem v suché a vzdušné místnosti na sušících platech, umělým teplem sušíme měsíček při maximální teplotě 35°C.
Skladujeme ho ve skleněné vzduchotěsné nádobě a na tmavém místě, na světle rychle ztrácí své léčivé účinky.

Další zpracování obklad odvar, výplach, mast, tinktura, čaj, olej, koupel, čerstvá šťáva, listy, porost.

Více zde: http://www.lecivapriroda.cz/herbar/

Měsíčková mast podle Kocoura

19. února 2015 v 14:27 | ada.cat
Sádlo - nejlépe plstní a nesolené
měsíček lékařský - čerstvý i sušený poměr sádla a měsíčku je 9:1

Měsíčková mast - měsíčková a protialergická a kožní mast.
K její výrobě je potřeba sádlo, nejlépe plstní (to je z břicha vepřů - není tam totiž tolik minerálů) a nesolené a měsíček lékařský.
Kombinace podílu sádla a měsíčku je 9:1.
Měsíček se může použít jak čerstvý, tak i sušený.

Postup:

1. do skleněné nádoby dáme rozpustit sádlo
2. tuto skleněnou nádobu postavíme do vodní lázně a zahříváme asi na teplotu 40°C
3. do sádla ponořujeme měsíček lékařský
4. nádobu vyjmeme z vodní lázně, odstavíme, zakryjeme
5. bod 2 - 4 opakujeme 7 dní
6. sedmý den zahřejeme lázeň asi na 45°C
7. připravíme si nádobu, sítko a pláténko
8. do nádoby přeléváme již hotovou mastičku přes sítko a pláténko
Mastička je vhodná na některé typy exémů např. ze slunce
- s čerstvě natřenou mastí na kůži se nesmí jít na slunce
- mast je klidnící, hojící, desinfekční
- pokud používáte mast denně, doporučuje se, udělat přestávku po šesti týdnech
- před prvním použitím zjistit citlivost kůže na tuto mastičku tak, že jemně potřeme kousek kůže třeba na vnější straně předloktí
- skladujeme v lednici v plastových kelímcích - trvanlivost masti je asi 1 rok
- mastičku vyjímáme špachtličkou a nikoliv rukou

Autor: Kocour12

Chilli papričky

4. února 2015 v 16:10 | ada.cat


Proč jíst chilli papričky?

Chilli papričky a jejich využití v lékařství

CHILLI PAPRIČKY - projíst se ke zdraví bez umělých vitamínů a léků

Pálivé chilli papričky jsou oblíbenou součástí jídelníčku, ale také působí velmi příznivě na lidské zdraví. Obsahují totiž kapsaicin, který kromě toho, že může za jejich pálivost, má spoustu léčebných účinků. Zásadním plusem je jeho schopnost chránit proti rozvoji nádorových onemocnění. Studie publikovaná v Cancer Research zjistila, že kapsaicin má unikátní schopnost ničit rakovinové buňky.

"Kapsaicin zabraňuje růstu rakovinových buněk prostaty v Petriho miskách a myších," řekl vedoucí výzkumu Dr. H. Phillip Koeffler, ředitel hematologie a onkologie v Cedars-Sinai Medical Center a profesor medicíny z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Dále vědci uvedli, že kapsaicinové tablety by jednou mohly být používány jako prevence proti návratu rakoviny prostaty.

Kapsaicin je rostlinný alkaloid, který způsobuje pocit pálení tím, že stimuluje receptory nervových zakončení jazyka. Je také považován za účinný prostředek při hubnutí. Potlačuje chuť k jídlu a zároveň zrychluje metabolismus. Rovněž ulehčuje zácpu stimulováním sekrece sliznice.

Jedna lžička pálivého koření má pouhé čtyři kalorie a zajistí jednu třetinu doporučené denní dávky vitaminu C a deset procent vitaminu A. Obecně platí, čím pálivější paprička, tím více kapsaicinu. Dále je prokázáno, že kapsaicin uvolňuje endorfiny, podporuje krevní oběh, pomáhá při léčení trombózy a křečových žil a při diabetu snižuje hladinu krevního cukru.

Chilli má špatnou reputaci kvůli žaludečním vředům, ale ve skutečnosti je tomu naopak. Nejenže konzumace chilli nezapříčiňuje vznik žaludečních vředů, ale dokonce snižuje riziko vzniku tohoto onemocnění.

Zdroj: idnes

____________________________


Chilli papričky proti rakovině


Vědci zjistili, že kapsaicin, což je látka, která způsobuje pálivost u chilli papriček, může být účinným komponentem nové generace léků proti rakovině. Kapsaicin ničí rakovinové buňky tím, že napadá jejich energetické centrum.

Univerzita v Nottinghamu, která výzkum vedla, se domnívá, že objevila Achillovu patu rakoviny. Na základě tohoto zjištění bude možné vyvinout léky, které se zaměří pouze na nemocné tkáně a nebudou ničit zdravé buňky. Mitochondrie, nebo-li energetická centra rakovinových buněk, mají totiž odlišnou biochemii od mitochondrií zdravých buněk.

Vedoucí výzkumu Dr. Timothy Bates se domnívá, že strava bohatá na pálivá jídla by mohla být dobrou prevencí rakoviny. Rovněž předpokládá, že zjištění účinku kapsaicinu vysvětluje nižší výskyt mnoha typů rakoviny v Indii nebo Mexiku, kde se jí strava bohatá na pálivá jídla.

Kapsaicin se již nyní používá při léčbě lupénky nebo při zátěži svalů. Jedná se tedy o látku, která již v medicíně byla povolena. To by mělo urychlit a zlevnit vývoj nových protirakovinových léků s touto složkou.

zdroje: BBC, Univerzita v Nottinghamu

_________________________________


Chilli léčí choroby srdce účinněji než aspirin

Chilli je další ze superplodných potravin s ohledem na lidské zdraví. Pomůže diabetikům, nemocným se žaludečními vředy i kardiakům.

Konzumenti pálivých papriček totiž mají nejen méně rakoviny a žaludečních vředů, ale méně často onemocní také diabetem a chorobami srdce.

A podle tasmánských expertů je chilli výhodné nejen pro prevenci onemocnění srdce, ale také jako lék při již rozvinuté chorobě. Dokonce by mohlo směle nahradit aspirin, který má neblahé vedlejší účinky.

"Aspirin má nepříjemné vedlejší účinky, které mohou způsobovat krvácení žaludku," tvrdí Kiran Ahuja z University of Tasmania. Přitom kapsaicin a dihydrokapsaicin obsažené v chilli žádné neblahé vedlejší účinky nemají a můžou naopak srdci i celému organismu prospívat.

Kapsaiciny snižují hladinu glukózy a inzulínu v krvi, omezují tvorbu tukových depozit v tepnách a brání vzniku krevních sraženin. A právě tzv. antikoagulační účinky chilli by mohly nahradit aspirin, který užívají kardiaci kvůli ředění krve.

Studie prokázala: Oxycholesterol je zabijákem srdce

"Srdečně-cévní choroby neustále patří k největším hrozbám veřejného zdraví a trápí velkou část společnosti, takže prevence a léčba těchto nemocí je v popředí zájmu lékařů," věří profesorka Johanna Laybournová Parryová, jež se na výzkumu účinků chilli podílela.

zdroj: http://www.blesk.cz

_______________________________


Chilli dokáže naředit krev stejně jako aspirin a bez vedlejších účinků

Chilli je další ze superplodných potravin s ohledem na lidské zdraví. Konzumenti pálivých papriček totiž mají nejen méně rakoviny a žaludečních vředů, ale méně často onemocní také diabetem a chorobami srdce. A podle tasmánských expertů je chilli výhodné nejen pro prevenci onemocnění srdce, ale také jako lék při již rozvinuté chorobě. Dokonce by mohlo směle nahradit aspirin, který má neblahé vedlejší účinky.

Chilli papričky mají mnoho blahodárných účinků na lidské zdraví.

"Aspirin má nepříjemné vedlejší účinky, které mohou způsobovat krvácení žaludku," tvrdí Kiran Ahuja z University of Tasmania. Přitom kapsaicin a dihydrokapsaicin obsažené v chilli žádné neblahé vedlejší účinky nemají a můžou naopak srdci i celému organismu prospívat.

Kapsaiciny snižují hladinu glukózy a inzulínu v krvi, omezují tvorbu tukových depozit v tepnách a brání vzniku krevních sraženin. A právě tzv. antikoagulační účinky chilli by mohly nahradit aspirin, který užívají kardiaci kvůli ředění krve.

"Srdečně-cévní choroby neustále patří k největším hrozbám veřejného zdraví a trápí velkou část společnosti, takže prevence a léčba těchto nemocí je v popředí zájmu lékařů," věří profesorka Johanna Laybournová Parryová, jež se na výzkumu účinků chilli podílela.

zdroj: http://www.novinky.cz

____________________________


Pálivé chilli papričky - léčivý kayenský pepř

Někdo je miluje, jiný se jich střeží.. respekt bychom k nim ale měli mít všichni. Chilli papričky jsou nenahraditelným kořením, přírodním afrodiziakem, stimulantem trávení i účinným lékem nejen při revma..

Chilli papričky prospívají našemu trávení
Další výhodou používání chilli při úpravě pokrmů je zlepšení jejich stravitelnosti. Podporují totiž vylučování trávicích šťáv v žaludku i žlučníku a tím nám pomáhají s trávením tučnějších a těžších jídel. V umírněném množství mají příznivý vliv i na sliznici střev, kde zlepšují její funkci. Celkově podporují prokrvení zažívacího traktu, čímž stimulují látkovou výměnu.

Chilli je afrodiziakum, které vás zahřeje a povzbudí

Chilli papričky nás pálí v ústech a hřejí po těle.. to není jen obrazně řečeno. Kapsaicin totiž stimuluje krevní oběh a tím i prokrvení celého těla. Jejich povzbuzující efekt vám potvrdí mnozí milovníci tohoto koření, kteří ho vyhledávají nejen kvůli chuti, ale i pro pocit zvýšení energie po konzumaci řádně okořeněného pokrmu.
Pálivé papriky jsou proto také považovány za afrodiziakum, zlepšením prokrvení se zvyšuje citlivost pohlavních orgánů. Chilli je tak i přírodním podpůrným prostředkem pro zlepšení potence a zvýšení libida.

Máte revma? Namažte se pálivou paprikou..

Toto ovšem nemíníme úplně doslova.. raději zvolte přípravek s obsahem výtažku chilli.
Stimulační efekt na náš krevní oběh totiž funguje i při aplikaci na kůži, účinnou látku tak můžeme lokálně směrovat do tkání. Hlavně lidé trpící zánětlivým onemocněním kloubů - artrózou využívají tohoto účinku, zlepšují si tak prokrvení postiženého kloubu, čímž ho prohřívají a ulevují si od bolesti. Stimulace prokrvení kloubu a okolní tkáně znamená lepší látkovou výměnu a urychlení léčení zánětu.

Guláš by bez nich nebyl gulášem

Chilli, nebo velmi jemně mleté sušené papričky, tzv. kayenský pepř, jsou v mnohých zemích naprosto nepostradatelným a tradičním kořením, bez kterého by pokrmy úplně ztratily svou typickou chuť. Zejména v oblasti Asie a Latinské Ameriky jsou chilli papričky ingrediencí každodenního použití. Jsou také součástí kořenících směsí a přípravků jako je kari a tabasco. Konzervují se sušením, nakládáním do octa či oleje, upravují se na pasty a omáčky, dokonce se i mrazí.

V Evropě také používáme chilli papričky po mnohé generace. Guláš by bez nich nebyl gulášem, klobásy by ztratily svůj říz. Feferonky a chilli mají své místo zejména při úpravách masa a uzenin, ale i např. při konzervování zeleniny a ryb, výborně se hodí i k dochucování luštěnin, zeleninových pokrmů a polévek. Najdeme je dokonce i v receptech na přípravu některých gurmánských cukrovinek, či koktejlů. Aroma papriček má své místo dokonce i při výrobě parfémů, méně příjemné je pak setkat se s takzvaným kasrem - sprejem sloužícím k sebeobraně, který by bez chilli papriček jistě ztratil na své účinnosti.

Na závěr si uvedeme jeden typ, jak zmírnit pálení v ústech, když to poněkud přeženeme s dávkováním.. kapsaicin je látka rozpustná v tucích, tudíž je efektivnější si propláchnout ústa mlékem, než vodou. Zkusit můžeme i jogurt, nebo chvíli v ústech žvýkáme kousek sýra. I zkušeného milovníka chilli někdy jeho síla zaskočí, ne nadarmo se mu také říká "čertovské koření"

Autor: Michaela Vorlová
Uživatelský avatar
Seminka-chilli.cz
Chilli papričky a boby podporují růst vlasů

Podle japonského vědce z univerzity Kumamoto je pravděpodobné, že konzumace chilli papriček spolu se sójovými boby podporuje růst vlasů. Kenji Okajima zjistil, že kombinace chemické látky kapsaicin, která způsobuje pálivost chilli papriček, a isoflavonu, který se nachází v sójových bobech, pomáhá obnovit vlasy a obočí, které vypadaly v důsledku stresu.

Zatím však Okajima tuto teorii prokázal pouze na jednom muži, který ztrácel vlasy v důsledku stresu.

Každý den bral šest miligramů kapsaicinu. To je množství obsažené asi ve 2 gramech chilli papriček.

Kromě toho snědl ještě 75 miligramů isoflavonu, to je zhruba 200 gramů sojových bobů. Po měsíci tohoto režimu začalo muži znovu narůstat obočí a vlasy na hlavě.

Nyní, dva měsíce poté, kdy začal brát capsaicin a isoflavon, už jeho vlasy údajně rostou zcela normálně.

zdroj: http://pravo.novinky.cz/

Může pálivá látka v chilli papričkách uklidnit vaši nervovou bolest?

Miliony lidí trpí periferní bolestí a dalšími znepokojivými pocity provázejícími různé běžné nemoci - diabetes, AIDS, pásový opar, artritidu a další. Také onkologičtí pacienti trpí kvůli svým terapiím takzvanými periferními neuropatiemi.

Periferní neuroatie zahrnují poruchy nervu nebo nervů mimo mozek a míchu, mohou přivodit brnění, snížení citlivosti, slabost, palčivou bolest a další nežádoucí pocity. Nová studie provedená mezi postiženými pacienty udává, že čtyři z deseti lidí mohou pocítit úlevu od bolesti díky tropickému krému z capsaicinu. Capsaicin je aktivní složka chilli papriček.

Sheena Derry a Andrew Moore, vědci z Oxford University, hodnotili výzkum, který zahrnoval devět studií, jichž se účastnilo 1 600 dospělých pacientů. Hodnotitelé výzkumu míní, že by bylo nejvhodnější považovat krém z capsaicinu za extra opatření úlevy od bolesti a jako pozdní, ne-li poslední řešení bolesti. Je vhodný v případě, když je jiná léčba neadekvátní. Proběhly studie zkoumající orální medikamenty pro neuropatickou bolest, které poskytly jasný důkaz jejich efektivity, ale také vedlejších účinků.

Nevýhodou capsaicinu je, že pacienti většinou cítí lokální iritaci kůže na místě aplikace - pálení, píchání nebo zarudnutí. Tyto vedlejší účinky se obecně zdají mírné a přechodné, ale u některých pacientů vedou k tomu, že přestanou capsaicin užívat. Capsaicinové preparáty vyskytující se ve Spojených státech zahrnují Zostrix, Capzasin-P a RT Capsin.

Nové hodnocení se objevilo v posledním vydání The Cochrane Library, publikace Cochrane Collaboration, mezinárodní organizace, která hodnotí lékařské výzkumy. Systematická hodnocení, jako je tohle, vyvozují na základě důkazů závěry o lékařské praxi po tom, co zváží obsah i kvalitu existujících studií na dané téma.

Výzkumníci se zabývali studií z roku 2004 o léčbě neuropatické bolesti capsaicinem, která navrhovala, že capsaicin může sloužit jako užitečná součást terapie pro určité pacienty, kteří nereagují dobře, popřípadě netolerují jiné způsoby léčby.

Hodnotící studie srovnávaly capsaisin s placebem i s dalšími aktivními prostředky proti bolesti. Studie zahrnovaly buď jemné capsaicinové krémy, které si pacienti mohou sami aplikovat, nebo novější formu, náplast s vysokým obsahem capsaicinu, která se přikládá na cílovou oblast po aplikaci lokálního anestetika, aby minimalizovala pocit píchání a pálení.

Proběhlo sedm studií, jichž se dohromady zúčastnilo 449 lidí, kteří si aplikovali krém s 0,075 procenty capsaicinu třikrát až čtyřikrát denně na bolestivá místa po dobu 12 týdnů. Kontrolní skupina skládající se z 325 účastníků aplikovala placebo krém. "Z účastníků, kteří obdrželi aktivní krém, uvedlo 41 procent určitou míru úlevy od bolesti, ve srovnání s 26 procenty s placebem," uvádí dva autoři v e-mailové zprávě.

Stupeň úlevy od bolesti se lišil mezi studiemi, od podstatné (bolest z poloviny zmizela) po nedefinované zlepšení.
Ve dvou studiích užívali pacienti v jedné denní dávce krém s vysokým obsahem capsaicinu, který aplikovali pomocí náplasti po dobu 30 až 90 minut. Podle hodnotitelů studie třicet devět procent z 431 účastníka, kteří obdrželi capsaicinovou náplast, cítilo úlevu od bolesti alespoň z jedné třetiny, ve srovnání s přibližně 30 procenty z 278 účastníků s placebo náplastmi.
Protože se jednalo o dvojitě slepé studie, vyskytnul se závažný problém, protože capsaicin píchá a pálí, zatímco placebo ne. Všechny zahrnuté výzkumy rozpoznaly tento problém a snažily se ho řešit například tím, že byly přidány pálící ingredience do placeba.

Scott Zashin, docent na Jihozápadní lékařské fakultě při University of Texas, řekl, že ve své praxi capsaicin obecně nepoužívá. "Nedostatkem v této studii je, že nedošlo ke srovnání capsaicinových krémů s běžně používanými náplastmi, jako je Ben Gay nebo Icy Hot. Tyto náplasti vytvoří pocit tepla nebo chladu, a tím odvrátí pozornost od bolesti, a mohou být používány podle potřeby, zatímco capsaicin musí být užíván pravidelně."

Zashin řekl, že tento přezkum se nesoustředil na fakt, že je málo dat srovnávajících poměr přínosu a rizika vysokých dávek capsaicinu. "Navíc pacienti, kteří obdrželi vysokou dávku, vyžadovali předtím léčbu pomocí lokálního anestetika. Je nejasné, jestli tento produkt je lepší než ostatní gely na bolest, jež jsou na trhu, a také by mohl být pro pacienty velmi iritující kvůli vedlejším efektům, jako je pálení."

Současné přezkoumání široce souhlasilo se studií z roku 2004. Pro pacienty trpící dennodenně bolestí a pro jejich pečující tyto závěry znamenají, že léčba capsaicinem může poskytnout dodatečnou úlevu pacientům, kteří neodpovídají úspěšně na jiné způsoby léčby, nebo ji netolerují. "Pro takovéto lidi stojí za to i malá dávka úlevy od bolesti," píší autoři.

Zdroj: http://www.sciencedaily.org

Překlad: Pavla Čermáková

___________________________________________________________

Chilli a nesmělé anestetikum

PRAHA - Spojení pálivého koření a anestetika má umožnit lokální umrtvení bez vedlejších účinků, což je vhodné třeba pro rodičky. Výzkum léku proti bolesti využil neobvyklou vstupní bránu do nitra buňky.

Jistě znáte ten nepříjemný pocit, kdy se vám po lokální anestezii zdá, jako by vám část těla nepatřila a stala se cizím předmětem. Aby nás totiž používaná anestetika zbavila bolesti, zasáhnou i všechno okolo umrtvené tkáně.

Anestetika proniknou do všech neuronů v dané oblasti a zablokují tzv. sodíkové kanálky těchto buněk. To jsou molekuly v ochranné membráně buňky, které umožňují přenos nabitých částic (sodíkových iontů) dovnitř a vně buňky. Tyto nabité částice sodíku nám zprostředkovávají všechny vjemy, nejen bolest.

Nedávno se vědcům podařilo zjistit, že neurony přenášející bolest mají specifický podtyp sodíkových kanálků. Od té doby farmaceutické firmy hledají anestetika, která by zabírala jen na tento podtyp. "Ale teď nám možná otevřely novou cestu chilli papričky," uvádí Alexandr Binshtok z Harvard Medical School spolu s kolegy v článku publikovaném v časopisu Nature.

Horká cesta do buňky
Pálení chilli papriček způsobuje látka zvaná kapsaicin. Ta na receptory pro vnímání bolesti (tzv. nociceptory) působí úplně stejně jako zvýšení teploty. Jeho působením se na povrchu buňky otevře kanálek označovaný jako TRPV1.

Ten mají jenom buňky, které zprostředkovávají bolest. Kanálek se otevírá i v případě, že teplota přesáhne pro člověka snesitelnou hranici 42° Celsia. Nastartuje se tak kaskáda, která vede až k pocitu horka v našem vědomí. Účinek kapsaicinu na TRPV1 nociceptorů je známý. Chilli papričky fungují jako klíč, který otevírá cestu do buněk vnímajících bolest.

Pro valnou část anestetik je tento fakt zcela irelevantní. Dokážou totiž snadno proniknout buněčnou membránou i bez pomoci podobného klíče. Ale Binshtok s kolegy sáhl po neobvyklém anestetiku. Jmenuje se QX-314, má kladný náboj, a tak do buňky pronikne jedině iontovým kanálkem. Ten si ovšem QX-314 sama neotevře. Látka zůstává za dveřmi buňky a je zcela neúčinná.

Až kombinace kapsaicinu jako klíče a "stydlivého" QX-314 tedy otevírá cestu k žádoucím účinku: odstranění bolesti. QX-314 "obejde" buněčnou membránu, aby pak zablokoval sodíkové kanálky zevnitř.

Vědci to zatím ověřili pouze při pokusech s laboratorními potkany. Podání samotného anestetika nemělo účinek. V kombinaci s kapsaicinem potkani asi dvě hodiny méně reagovali na bolestivé podněty, ale jejich pohyblivost se nesnížila. Pokusy na lidech mají přijít asi za dva roky. Až jejich výsledek definitivě rozhodne o perspektivách této metody.

Látku s podobnými účinky by ocenily rodičky. Nemusely by si při porodu vybírat mezi bolestí a ztrátou citu. Ale využití by bylo samozřejmě širší. "Je to elegantní myšlenka," okomentoval práci pro server časopisu Science neurofyziolog Science David Julius z Univerzity of California. Jen si klade otázku, jestli utišující účinky anestetik překonají dráždivé účinky kapsaicinu. Problém přiznává nepřímo i Binshtok, který hledá za kapsaicin náhradu s podobnými účinky.

Jiní komentáři poznamenávají, že pokud se objev opravdu prokáže, jeho význam bude větší než vývoj nových prostředků proti bolesti. Strategie by se dala využít například pro cílený transport léčiv do buňky.

Matouš Lázňovský
Lidové noviny

http://www.lidovky.cz/chilli-a-nesmele- ... n_veda_blh

Švestky

29. října 2014 v 1:33 | ada.cat

Švestky - léčivé plody babího léta

Jistě znáte ten starý trik, když ne a ne uspět tam, kam i král chodí sám.. švestky jsou v takovém případě nad zlato.. a navíc naše tělo doslova nabíjí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů..
Tmavomodré oválné plody švestky domácí jsou bohatou zásobárnou látek a po mnoho generací velice ceněným ovocem. Když se řekne švestka, většinou se nám vybaví slivovice, i ta může mít při umírněné konzumaci příznivý vliv na naše zdraví.. avšak nesrovnatelné s konzumací samotných plodů..

Švestky obsahují mnoho vitaminů a minerálů
Švestky nejsou příliš bohaté na vitamin C, zato v nich nacházíme zdroj vitaminů skupiny B, někdy jsou dokonce přirovnávány k "tabletě B-komplexu". Uveďme si pro příklad vitamin B12 - kabalamin, důležitý vitamin pro krvetvorbu, jeho konzumace je prevencí nebezpečné anémie. Dále např. biotin - vitamin H, který je nezbytný pro látkovou přeměnu v těle a pečuje o zdraví a krásu naší pokožky, vlasů a nehtů.
Dalším důležitým vitaminem, zastoupeným ve švestkách, je vitamin E, silný antioxidant, chránící buňky lidského těla před poškozením. Je prevencí některých druhů rakoviny a kardiovaskulárních chorob, jako je infarkt, mrtvice a pod., pomáhá také udržovat zdravou hladinu cholesterolu v krvi.
Švestky jsou ale především bohatou zásobárnou minerálů, obsahují draslík (srdce, nervy, svaly), fosfor (látková přeměna, zuby, kosti), železo (krvetvorba, okysličování buněk), hořčík (mozek, svaly, metabolismus), vápník (kosti, zuby, nervy) a menší množství síry a zinku.

Všechny jmenované látky jsou nepostradatelné pro zdravé pochody v lidském těle. Švestky byly dříve v jakékoli formě cennou potravinou po celý rok, protože se dají konzervovat hned několika způsoby. V období jara a zimy, s nedostatkem čerstvé zeleniny a ovoce tak sloužily jako zásobárna nedostatkových a zdraví prospěšných látek a v neposlední řadě i zdroj energie.

Švestky jsou spolehlivé projímadlo
Jistě znáte ten starý trik, když ne a ne uspět tam, kam i král chodí sám.. Několik sušených švestek, lehce povařených ve vodě, nebo misku švestkového kompotu, několik lžic hutných povidel a netřeba navštívit lékaře. Švestky jsou přírodním projímadlem z nejspolehlivějších, vhodným i pro děti, podobně jako fíky. Zlepšují peristaltiku střev, které zároveň i čistí a zbavují nadměrného množství tuku. Tím dokonce pomáhají hubnutí, protože zabraňují uložení těchto tuků ve formě nežádoucích podkožních zásob. Dokonce se jim při pravidelné umírněné konzumaci připisuje preventivní účinek proti rakovině střev, velice častému onemocnění následkem nezdravé a příliš tučné stravy.

Zdroj: Byliny.eu


Jablka

29. října 2014 v 1:08 | ada.cat

Bohatá historie jablek



Jabloň domácí je typickým stromem českých a moravských zahrad, pěstovaný v mnoha kultivarech. Pravlastí jabloně je Turkmenistán a Kavkaz. V mytologii má jablko velmi významné postavení. Symbolizuje totiž ženskou sexuální přitažlivost, lásku a plodnost. Dále je spojováno s bohyněmi lásky a plodnosti, například z babylonskou Ištar, řeckou Afroditou a germánskou Idún, ta střežila jablka života. Ten, kdo je snědl, zůstal navždy mladý. Proto byli Ásové, germánští bozi, pořád mladí a stárnout začali teprve ve chvíli, kdy Idúnina jablka ukradl proradný Loki, třináctý z Ásu, spíše démon nežli bůh. A keltský ráj, Avalon, to je přece Země jablek. Pro svůj oblý tvar se jablko stalo i symbolem celistvosti Země a kosmu.


Blahodárný účinek jablek vás překvapí



V lidovém léčitelství se jablka doporučovala k povzbuzení lásky a milostným věštbám. Pro křesťanskou víru se toto ovoce symbolem svodů pozemské žádostivosti, jímž podlehl Adam a Eva. Hebrejci a Egypťané jablko neznali. Lidé odjakživa milovali jabloně a věřili v jejich magickou moc. Pronášeli pod nimi nejrůznější zaříkadla a přání. Děvčata si dávala na Silvestra pod polštář jablka, protože věřila, že o půlnoci spatří ve snu tvář svého budoucího muže. "Naši předkové si jablek velmi vážili a věděli, že pravidelnou konzumací alespoň jednoho jablka denně si udrží pevné zdraví a vyvarují se zdravotním problémům."

Staří bylinkáři se snažili sílu těchto plodů všemožně využít. Ze starých spisů se zjistilo, že například lidem trpícím chudokrevností (nedostatkem železa v organismu) se doporučovalo, aby obden snědli půl kilogramu jablek, do nichž den předtím zarazili železné hřebíky. Oční problémy se léčily přikládáním pečených jablek na víčka. Jablka osmažená na másle nebo přidaná do ovesné či jáhlové kaše posilovala oslabený organismus.

Zdravotní a dietetický přínos jablek je výrazný. Energeticky nejsou vydatná, obsahují až osmdesát tři procent vody a řadu cenných látek. Zvláštností tohoto ovoce je vedle vysokého obsahu vitaminů také podivuhodná schopnost regulovat chod celé řady tělesných orgánů. především posilují imunitní systém, krevní oběh, srdce, cévy a stabilizují hladinu cukru v krvi. Nejbohatším zdrojem jablka je slupka, obsahuje železo, fosfor, draslík, hořčík, vápník, vitamin C, karoten, nenasycené mastné kyseliny a vlákninu. Značný podíl draslíku, zajišťuje správnou funkci ledvin a činnost svalů. "Vysoký obsah fosforu je prospěšný pro děti a duševně pracující dospělé, poněvadž tento prvek působí na mozkové buňky a zlepšuje paměť."

Jablka jsou výtečným dietním pokrmem. Oboustranně regulují stolici, při zácpě projímají, při průjmu staví. Asi jednu třetinu tohoto ovoce tvoří pektin, který v žaludku bobtná a váže na sebe přebytečné tekutiny a toxické látky (například rtuť a olovo) a odvádí je z těla ven. "Stará moudrost radí, že sníst jedno jablko před spaním nám pomůže lépe usínat a zatímco tělo odpočívá, jablko pohlcuje jedovaté látky. To ocení všichni, ale nejvíce pacienti s kožními neduhy, hemeroidy, jaterními a ledvinovými potížemi, arteriosklerózou, revmatismem a dnou. především tyto šťavnaté plody ale udržují ve výborné kondici střeva. Pektin dále snižuje hladinu krevního tuku a cholesterolu. Má-li pektin účinkovat, musí být syrový. Varem se totiž mění na rosol. Soli kyseliny vinné - vinany - v jablku brání tvorbě fermentů a usazování bakterií ve střevech," popisuje paní Simona.

"Jejich pravidelné chroupání působí blahodárně na dásně, čistí a bělí chrup, dokonce odstraňuje zubní plak. To však ale neznamená, že bychom měli zahodit zubní kartáček, tak důkladnou očistu tyto plody zase neučiní."

Japonští vědci jsou toho názoru, že lidé ve stresu, psychickém vypětí a s depresemi si mohou výborně pomoci soustředěným loupáním jablek. Tato činnost prý stimuluje nejrozvinutější oblast mozku a zvyšuje její prokrvení. Když pak ještě slupky sní, obohatí své tělo o potřebné látky, které také přispějí k psychické pohodě.

Naši předkové velmi často používali takzvanou jablečnou dietu, kterou léčili poruchy trávení, těžké záněty střev a žaludku. Během první světové války se léčili vojáci s úplavicí právě touto dietou a s úspěchem ji také tehdejší lékaři aplikovali na těžké záněty střev u malých dětí. "Alespoň dvakrát, nejlépe čtyřikrát do roka bychom si ji měli také dopřát. Spočívá v tom, že tři až pět dní konzumujeme pouze kilo a půl až dvě kila jablek denně (dle hladu) a vypijeme k tomu dva a půl litru čisté neperlivé vody, nic víc. Jestliže používáme kupovaná jablka, odstraníme slupku, protože bude chemicky ošetřená. Nejlepší alternativou jsou domácí jablka či v bio kvalitě. Při této očistě budete mít pocit, jako by vaše zažívací orgány ani neexistovaly. Tímto způsobem tělo zbavíme jedovatých látek a přebytečné vody," vysvětluje paní Procházková.

Při všech formách revmatismu je výborná podzimní jablečná kúra, při níž se po dobu tří týdnů konzumuje kromě běžné stravy jeden kilogram jablek denně. "U těžších forem této nemoci můžeme kúru prodloužit až na sto dní, což ve finální fázi představuje celkovou konzumaci sta kilogramů jablek. Při léčbě jablečnými produkty se v rámci možností vystříháme užívání chemických léků."

U chorob srdce, ledvin, při otylosti a vysokém krevním tlaku alternativní medicína doporučuje pravidelně jednou týdně zařadit takzvaný jablečný den, při kterém se smí jíst pouze jablka v množství dvanácti až patnácti za den. Zase je nutné dát pozor na chemické ošetření. Lidé trpící při odlehčení stravy potížemi či slabou vůlí, mohou přikusovat kousek kvalitního černého chleba.

Dalším pro organismus velmi čistícím prostředkem je jablečný ocet. Ocet z jablečné šťávy obsahuje průměrně pět procent kyselin. Je bohatý na minerální látky - draslík, vápník, fosfor, sodík a většinu stopových prvků. Má příznivý vliv na metabolismus živin. "Při únavě, vysokém krevním tlaku, obezitě, bolestech kloubů a svalů, srdečních potížích, edémech ledvinového a srdečního původu doporučuji tento nápoj: ráno nalačno a večer asi hodinu před spaním si smícháme tři čajové lžičky pravého jablečného octa (nejlépe v bio kvalitě, pozor na takzvané ochucené octy, které jsou z léčivého a nutričního hlediska úplně bezcenné, často až škodlivé) s jednou čajovou lžičkou kvalitního medu a zalijeme třemi dcl čisté neperlivé vody. Pijeme pomalu po douškách."

Alternativní medicína také využívá síly jabloňových květů. Čaj z nich pomáhá při vyčerpanosti organismu, při chrapotu, kašli a horečce, nemocech ledvin, kožních neduzích a zánětech očí. Připravíme si jej tak, že zalijeme třicet gramů čerstvých či sušených květů půl litrem vroucí vody a necháme patnáct minut louhovat. Poté scedíme, nalijeme do termosky a čaj popíjíme po doušcích během celého dne. Nápoj připravujeme denně čerstvý. "Tento čaj můžeme s úspěchem používat jako pleťovou vodu pro osvěžení a regeneraci pokožky."

"Pro inspiraci uvádím ještě několik typů na lahodné a výživné jablečné čaje:"


Čaj z jablečných plátků



Tenké plátky čerstvých či sušených jablek přelijeme vroucí vodou a necháme třicet minut louhovat. Můžeme kombinovat i s jabloňovými květy. Tento čaj působí mírně močopudně a projímavě. "Cenné látky v něm obsažené uklidňují nervovou soustavu. Proto je velmi vhodný pro neklidné a například školou stresované děti, zvláště osladíme-li jim ho medem. Nápoj je možno pít teplý i studený," radí paní Simona.


Lahodný denní čaj



Potřebujeme: 2 díly sušených jablek, 1 díl listů maliníku, 1 díl listu jahodníku, 1 díl listu ostružiníku, 1 díl meduňky, máty či heřmánku (tyto bylinky čas od času střídáme, aby se nevytvořil návyk). Všechny přísady dobře promícháme, nápoj připravíme tak, že jednu a půl polévkové lžíce přelijeme půl litrem vroucí vody a necháme deset minut louhovat, pak scedíme, nalijeme do termosky a popíjíme po douškách během celého dne. "Tento čaj je velmi vhodný i pro děti od šestého měsíce věku, ale musíme jej ředit. Pro děti od půl roku do tří let dáváme jednu čajovou lžičku již hotového čaje do dvou dcl čisté vody. Od tří do pěti let zvýšíme dávku na dvě čajové lžičky již hotového čaje do dvou dcl čisté vody. Starším dětem již čaj ředit nemusíme."

Zvláštním prostředkem je mléčná jablečná syrovátka. Tento nápoj je velmi výživný, zlepšuje chuť k jídlu, podporuje dobré trávení, čistí jazyk a kalnou moč, upravuje stolici, uvolňuje hleny, snižuje horečku, harmonizuje krevní obraz a působí příznivě na celou nervovou soustavu. Je obzvláště vhodný při celkovém oslabení organismu, infekčních chorobách, rekonvalescenci a nechutenství. "Můžeme si ji připravit tak, že smícháme stejné díly mléka, vody a jablečného moštu a vše zahřejeme na devadesát stupňů Celsia. Působením teploty a organických kyselin se mléko srazí a vzniklou směs přefiltrujeme přes čisté plátno. Výrobek užíváme nejlépe vlažný, a to třikrát denně jednu polévkovou lžíci. Pokud se nám zdá kyselý je možno si ho přisladit medem. V chladničce nápoj vydrží tři dny."

Výborných prostředkem, který nás potěší hlavně v zimním období, je jablečný sirup. Podává se při kašli, chrapotu, horečce, protože uklidňuje a celkově posiluje oslabený organismus. Sirup je velmi lahodné chuti a obzvlášť chutná dětem. "Připravíme si ho následujícím způsobem: nakrájíme jeden kilogram jablek na kousky, uvaříme je doměkka v jednom litru vody a pak pečlivě přecedíme. Získáme šťávu, do níž přisypeme dvě polévkové lžíce třtinového cukru nebo pět kostek bílého. Zdravější varianta je přidání jedné polévkové lžíce medu nebo javorového nebo agáve sirupu. Můžeme také použít ječný, rýžový či kukuřičný slad. Vše vaříme na mírném ohni, do té doby, než začne šťáva houstnout. Pak odstavíme, nalijeme do sklenice a uschováme v chladu a temnu. Denně užíváme tři čajové lžičky tohoto prostředku."

Velmi častým způsobem uchovávání jablek, hlavně na venkově, je sušení na takzvané křížaly. Jablka se neloupají, pouze se zbaví jádřinců. Suší se buď na slunci, kamnech nebo v troubě. V zimě bývají oblíbenou a zdravou pochoutkou dětí i dospělých. Na trhu jsou k dostání elektrické sušičky, v nichž si jednoduše a celkem rychle můžeme nasušit nejrůznější druhy ovoce a zeleniny.

"Jako poslední uvádím recept na přípravu velmi lahodného jablečného želé s lipovými květy. Postup je následující: dvě stě gramů lipových květů zalijeme sedm set padesáti ml jablečné šťávy a necháme v zakryté nádobě dvanáct hodin odstát. Poté dobře přecedíme a smícháme v poměru 1:1 s želírovacím přípravkem, dle návodu. Povaříme pět minut a želé naplníme do sklenic. Sklenice obrátíme dnem vzhůru, můžeme je přiklopit utěrkou a necháme vychladnout. Potom je otřeme vlhkou utěrkou."

Jablka jsou i výborným přírodním kosmetickým přípravkem. Můžeme si z nich připravit několik druhů pleťových masek, které nám krásně prozáří pokožku.


Čistící jablečná pleťová maska



Nastrouháme jedno větší jablko a naneseme na obličej a dekolt a necháme dvacet minut působit. Potom dobře opláchneme a pleť ošetříme krémem nebo mandlovým olejem. "Tato maska čistí a stahuje póry, hydratuje pokožku a dodává jí vitaminy," vysvětluje paní Procházková.


Výživná jablečná maska



Jablko nastrouháme na jemném struhadle a smícháme s jednou lžící zakysané smetany a dvěma kapkami citronu. Naneseme na pokožku a necháme dvacet minut působit. Pak smyjeme.


Protizánětlivá pleťová maska



Oloupeme jedno větší jablko, nastrouháme najemno a vmícháme k němu jednu polévkovou lžíci kvalitního medu. Směs naneseme na obličej a necháme dvacet pět minut působit. Potom opláchneme vlažnou vodou. "Tato maska osvěžuje a má protizánětlivé účinky."


Jablečný obklad



Čerstvě nastrouhané jablko zabalíme do plátna a přikládáme na namoženiny, výrony a modřiny.


 
 

Reklama